Samovo okénko 6

PRVNÍ POMOC

Je období léta a zvýšené aktivity a nutno podotknout i častého riskování při nich. A i když si budeme dávat pozor na sebe či své blízké, tak se přesto můžeme setkat se situací, kde bude potřeba zasáhnout. Včasné a účinné poskytnutí první pomoci na místě úrazu bývá často rozhodujícím zásahem ovlivňujícím život a zdraví postiženého. Každá ztráta času může mít za následek další závažné komplikace a správné poskytnutí první pomoci pomáhá v úspěšnosti dalšího ošetření a léčení. Ačkoliv to není snadné, musí si člověk zachovat chladnou hlavu tak, aby mohl dobře a účelně využít pokyny k první pomoci.

Co dělat, když se něco stane?

Zachovat klid – Neztratit rozvahu – Je-li třeba, vyprostit raněného z místa neštěstí – Správně a rychle poskytnout nejnutnější první pomoc - Zastavit krvácení, znehybnit zlomeniny, předejít vzniku šoku - Sehnat lékařskou pomoc nebo je-li to možné snažit se dopravit raněného k lékaři – Pečovat o zraněného

Projevy života – tep, dýchání, zúžení zornic při prudkém osvícení

Příznaky smrti

– smrt klinická: 5-7 minut, raněný nedýchá, srdce nebije. Pokud nedošlo k těžkému poškození mozku, srdce a plic, je možno raněného přivést k životu!

– smrt biologická: po 8-10 minutách, bez projevů života, v terénu není možnost záchrany.

Začneme zdravotními problémy na první pohled jednoduchými.

Úpal a úžeh – jsou si sice podobné, ale přesto jsou příčiny jejich vzniku odlišné. Podívejme se, jak je rozlišit a poskytnout základní ošetření.

Úpal – tento problém vyvolá delší pobyt v horku a nedostatek tekutin. Když se organismus přehřeje a jeho termoregulace selže, „vyrobí“ si úpal. Prakticky to znamená, že ani nemusíte pobývat na slunci, stačí se déle nacházet v prostředí, kde je moc teplo, dusno, špatně proudí vzduch a třeba i vlhko. Typicky jde o jízdu autem či jiným dopravním prostředkem bez klimatizace nebo o pobyt v místě, kde je natěsnáno více lidí. Když k tomu málo pijete, úpal na sebe nenechá dlouho čekat. Tělo se poté zahřívá a tělesná teplota může překročit 40 °C. Teplo se následně šíří všemi orgánovými soustavami a ohrožuje je. Na mozku se například může vytvořit otok, může také začít tachykardie srdce nebo může dojít ke snížení krevního tlaku. Vyšší riziko úpalu je u starších osob, osob s onemocněním srdce, osob trpících obezitou a u dětí. Nebo u lidí s poruchou štítné žlázy (nadměrná tvorba tepla) či u nesprávně zvoleného oblečení.  Mezi hlavní příznaky patří nevolnost, únava, zrychlený i slabý tep i dech, můžou se objevit bolesti a návaly krve do hlavy, hučení v uších, pocit na zvracení, zmatenost, žízeň. Horečka i kolem 42 °C, bolesti břicha, křeče, zvracení, malátnost až bezvědomí. Čtyřicítky a křeče jsou už signálem, že postižený potřebuje lékařskou pomoc (nečekejte, až upadne do bezvědomí, což se rovněž může přihodit).

První pomoc 

Pomáhá postupné ochlazování, tedy přesun do chladnějšího prostředí, kde je čerstvý vzduch, klimatizace nebo větrák. Nejdůležitější je snížit teplotu těla na 38,5 °C. Pokud by teplota klesla rychle pod tuto hranici, pacient může upadnout do šoku. Pravidelná kontrola vitálních funkcí a tělesné teploty. Postiženému uleví sprchování vlažnou vodou, a když to není možné, pak otírání rukou, nohou a hlavy mokrou žínkou. Také si může dát nohy do lavoru s vlažnou až chladnou vodou. Současně má pomalu popíjet tekutiny, doporučují se minerálky, iontové nápoje, případně oslazené bylinné čaje. Minerály a glukózu doplní i rehydratační roztok, pokud ho máte po ruce. Ale v nouzi postačí i vlažná voda se solí. Uleví také pohodlná pozice a uvolněný nebo svlečený oděv. V případě nutnosti umělé dýchání, ihned přivolat lékaře, nepodávat alkohol.

Zdravý člověk většinou úpal zvládne bez větších obtíží. Některé skupiny lidí, kteří jsou více ohroženi (staří lidé, děti, lidí s onemocněním srdce a další) mají komplikace, a jejich stav vyžaduje lékařskou péči. V takových případech musíme hlídat jejich životní funkce, v případě ztráty vědomí uložit do stabilizované polohy a volat ZZS na čísle 155.

Úžeh – je podobný problém, který vyvolá delší pobyt na slunci a nechráněná hlava. Jde o přímé působení slunečního záření na hlavu, které podráždí mozek a mozkové blány, když jste na slunci dlouho a nemáte klobouk nebo kšiltovku. Přitom by stačilo používat letní pokrývku hlavy a také se aspoň čas od času schovat do stínu. Příznaky jsou obdobné jako u úpalu. Rozdíl je však v tom, že se můžou dostavit s časovým odstupem, také teplota zpravidla nestoupá tak vysoko, únava je výraznější, někdy se přidává ztuhnutí šíje, o spálení kůže nemluvě.

První pomoc 

Opět je klíčové přesunutí do chladnějšího prostředí, kde se větrá, hlavně mimo slunce a dusno, dále omývání vlažnou vodou, zejména hlavy, přikládání obkladů. Postižený potřebuje uvolnit oblečení a pohodlnou pozici vsedě nebo vleže. Samozřejmě rovněž v tomto případě má postupně doplňovat tekutiny viz výše (pomalu po doušcích nebo po lžičkách). Pokud se dotyčný také spálil, natřete mu pokožku přípravkem s obsahem D-panthenolu.

Hodí se vědět, že zlepšit termoregulační schopnost organismu pomáhá i saunování, které se dnes doporučuje podstupovat také v létě. Mimo jiné právě proto, že pak budete lépe snášet vedra.

Obsáhlejší upřesnění rozdílu mezi úpalem a úžehem máme za sebou. Co si tak vyrazit na houby? Pokud nešťastnou náhodou sníte jedovatou houbu, může nastat otrava. Tady jsou projevy u těch nejznámějších:

1. závojenka olovová – půl až 4 hodiny po požití nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjmy 2. muchomůrka zelená – 6 až 16 hodin po požití podobné příznaky jako u závojenky, dále pak slabost, vyčerpání, žloutenka. 3. muchomůrka červená a tygrovaná – půl hodiny po požití bolesti hlavy, hučení v uších, návaly horka, mnohomluvnost, ztráta vědomí.

Ošetření: vyvolat zvracení, mléko, živočišné uhlí, lékařská pomoc

Další otrava může nastat potravinami, jako třeba klobásovým jedem botulinem – vyskytuje se ve starých masových konzervách, majonézách, uzeninách a masu. Příznaky se objeví 12-30 hodin po požití a mohou to být: zvracení , průjmy, bolesti hlavy, dvojité vidění, poruch polykání, obrna.

Ošetření: vyvolat zvracení, mléko, živočišné uhlí, lékařská pomoc;

Jiná otrava organismu může nastat po uštknutí zmijí – když ji v přírodě zaskočíte, nepanikařte a nechte jí v klidu únikový prostor. Na zemi je bezpečná vzdálenost asi 2 metry, zmije totiž uštkne až na polovinu vzdálenosti svého těla. Její jed je vysoce účinný na malé savce, ovšem má ho relativně málo, takže za normálních okolností její uštknutí život člověka neohrozí – riziko představuje pouze pro jedince alergické, se slabým srdcem nebo nemocnými plícemi, malé děti a staré a nemocné lidi. Smrtelná dávka jedu je asi 15 až 20 miligramů, nicméně zmije obecná ho má v průměru okolo 10 miligramů, a navíc při jednom uštknutí uvolňuje jen část jedu. Znakem otravy je otok v místě kousnutí, může se projevit i nadměrné pocení, průjem, zvracení či otok obličeje. Nejtěžší případy provází šok a selhání srdce, ledvin a plic spolu s celkovým krvácením. 

Při první pomoci zajistěte naprostý klid uštknutého, žádné pohyby. Místo kousnutí dezinfikujte a sterilně zakryjte. Od rány k tělu končetinu pevně stáhněte elastickým obinadlem, znehybněte ji a ideálně chlaďte. Urychleně vyhledejte či přivolejte lékařskou pomoc. V nutných případech lékař podá protijed.   

Jiný jed je bodnutí vosy – to stačí potřít čpavkem či octem a přiložit studený obklad. Žihadlo v blízkosti oka nebo v jazyku vyžaduje lékařskou pomoc.

Něco jiného je klíště – doporučuje se je potřít dezinfekcí, pak uchopte klíště pinzetou co nejblíže k vaší pokožce. Kývejte jím ze strany na stranu. Mělo by uvolnit stisk a odpadnout.

Při sportu nebo turistice se nám může přihodit vykloubení či podvrtnutí – nikdy nenapravujte. Podvrtnutí – vyžaduje chladný obklad z octanu hlinitého. Končetinu je třeba znehybnit a nechat v klidu, ve vodorovné poloze Vyhledejte lékařskou pomoc. V případě nutnosti, je-li raněného třeba přepravit, upevněte končetinu do dlahy, ruku do třícípého šátku.

Když jste daleko od silnice, je třeba nemocného přenést – například za pomoci spojených rukou dvou lidí. Nouzová nosítka můžeme vytvořit třeba pomocí zapnuté bundy či kabátu navléknuté na dvou tyčích.

Zlomeniny rozlišujeme na 1. zavřené – znehybnit, transport, zbytečně nepohybovat 2. otevřené – ošetřit jako ránu, znehybnit, transport, nevpravovat kosti do rány.

RÁNY

Nejdůležitější je zastavit krvácení. Obvykle stačí přiložit sterilní gázu, obinadlem mírně stáhnout a zavázat. Na menší ranku přiložte polštářkovou náplast. Nikdy se rány nedotýkejte prsty, ničím ji nevymývejte ani nezasypávejte. Hrozí-li vykrvácení -   jestliže krev vystřikuje z rány proudem, stlačíte otevřenou tepnu přímo v ráně (třeba i prsty) a urychleně přivolejte lékařskou pomoc.

Rány rozdělujeme podle způsobu poranění: 1. řezné 2. sečné 3. bodné 4. zhmoždění 5. tržné 6. pokousáním 7. střelné

Podle hloubky poranění: 1. povrchní – mělké 2. hluboké – poškození svalů a kostí  3. pronikající – poškození vnitřních orgánů

Komplikace ran: krvácení vnitřní, vnější, infekce

Ošetření: 1. očištění okolí rány, odřeniny peroxidem vodíku 2. ovázat sterilním obvazem, šátkem apd. 3. nevyplachujeme vodou, lihem, tinkturou apd. 4. nesypeme práškem a nevtlačujeme zpět tkáně.

KRVÁCENÍ

Rozlišujeme vnější a vnitřní.

1.  Vlásečnicové – vata, obinadlo (čistý kapesník, šátek) 2. Žilní – tlakový obvaz (možnost vzniku vzduchové embolie) 3. Tepenné – škrtidlo nad ranou (možnost vykrvácení během 2-3 minut). Nutno měkce podložit. Do narušené krkavice (největší krční tepna) natlačit mul 4. Smíšené – při krvácení z plic a trávicího ústrojí studené obklady a okamžitý transport.

Spáleniny – na popáleniny přikládejte studené obklady, nebo ochlazujte přímo studenou vodou nebo ledem. Pravidelně je vyměňujte, pokud to přináší úlevu. Z popálených míst sejměte hodinky, prsteny, náušnice apd. Puchýře nepropichujeme, přiškvařený oděv nestrháváme, nepřikládáme žádné masti ani zásyp.  Na větší spáleniny přikládejte sterilní obvaz, zamezit přenosu bakterií, dodávat větší dávky tekutiny – protišoková opatření – transport.

I. stupně – zčervenání a otoky II. stupně – puchýře III. stupně – příškvarky IV. stupně – zuhelnatění

Mdloby, bezvědomí – uvolněte postiženému oděv u krku, zakloňte mu hlavu, snažte se uvolnit horní cesty dýchací. Vyhledejte co nejdříve lékařskou pomoc.

MDLOBA

Je náhlá nedokrvenost mozku, vzniká následkem vzrušení nebo bolesti, nedostatkem čerstvého vzduchu, případně přehřátím těla

Příznaky: bledost obličeje, studený pot, zrychlený dech, bezvědomí. Mdloba může nastat i bez předchozích příznaků.

Ošetření: čerstvý vzduch, poloha naznak, zvýšíme dolní končetiny, uvolníme oděv, přiložíme studený obklad na obličej

BEZVĚDOMÍ

Postižení mozku – úrazem hlavy, krvácením, el. proudem, otravou, nedostatečným prokrvením, poraněním míchy, nedostatkem kyslíku v krvi při dušení, otravách, horečce, cukrovce, poškození teplem – úžeh, chladem – omrznutí.

Ošetření: snažíme se odstranit příčinu, uvolníme dýchací cesty, zahájíme kříšení, rychlý odvoz do nemocnice, nepodáváme tekutiny ani jídlo.

ŠOK

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Šok může nastat z důvodu vnitřního krvácení, zhoršení stavu nemoci či úrazu nebo psychický otřes.

Příznaky: raněný je bez zájmu o okolí, studený pot, rozšířené zornice, zrychlený tep i dech, zvracení žízeň.

Ošetření: ošetření rány, znehybnění zlomeniny, zabalíme raněného do přikrývek, vleže s mírně sníženou hlavou, podáváme tekutiny

PRAVIDLO PĚTI T:

1. TICHO - vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí.

2. TIŠENÍ BOLESTI - nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha).

 3. TEKUTINY - v žádném případě nepodáváme nic k pití, lepší je otírat obličej vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).

4. TEPLO - zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji).

5. TRANSPORT- zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.

Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. U jiného typu šoku je první pomoc zaměřená na vyvolávající stav. Rozhodně šok vyžaduje urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc, neboť bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí.

UMĚLÉ DÝCHÁNÍ

V mnohých případech se obnoví spontánní dýchání bezvědomého již jen tím, že mu zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist. Pokud po uvolnění dýchacích cest nedojde k obnovení dýchání, zahajujeme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst v rytmu 30 stlačení a 2 vdechy. Dýchání z úst do úst se v laické první pomoci nedoporučuje, pokud:

neumíme provádět umělé dýchání — pacientovi to může spíše uškodit

nejde nám to — v dýchacích cestách je obstrukce (např. po dušení cizím tělesem)

je ohroženo naše bezpečí — osobu neznáme, obáváme se přenosu nakažlivé nemoci

Především se snažte sehnat lékařskou pomoc nebo osobu znalou první pomoci.
Pro každý případ: Nádech a výdech zachránce 16x / minutu (kojenci 40-50x / minutu. Další pomocí je dýchání z úst do nosu nebo z úst do nosu i úst. K umělému dýchání je někdy nutné připojit masáž srdce.                                        

Dýchání z úst do úst

1. postiženého položíme na záda na tvrdou podložku, nejlépe na zem. Poklekněte kolmo k hlavě, zezadu podepřeme rukou šíji a zvrátíme hlavu postiženého dozadu, tahem za bradu otevřete ústa. Prstem prozkoumáme ústa, uvolníme zapadlý jazyk, případně odstraníme překážku blokující dýchací cesty. Zkontrolujeme, zda se dýchání po tomto zásahu spontánně neobnovilo. 

2. pravou rukou přitlačte na čelo postiženému a palcem a ukazováčkem této ruky uzavřeme nos sevřením prsty, nadechněte se tak, jak normálně dýcháte (ne moc zhluboka ani mělce) a umístěte svoje ústa kolem úst pacienta (pokud si nejste jisti, na rozevřená ústa raněného položte kapesník) Pevně se přitiskněte, aby vzduch neunikal okolo. Vdechněte do pacienta pomalu, plynule, ne prudce (vdech trvá 1,5 až 2 sekundy) a sledujte hrudník postiženého – jeho zdvihání svědčí o pronikání vzduchu do plic.  Po vdechu udržujte záklon hlavy pacienta.

3. oddalte ústa a nechte postiženého pasivně vydechnout, což se projeví klesnutím hrudníku. Znovu opakujte. POZOR: vdechujte jen tak silně, a tak dlouho, aby došlo ke zdvihnutí hrudníku. Příliš silný vdech by mohl způsobit vniknutí vzduchu do žaludku a následné zvracení. Jestliže se hrudník nezdvihá, zakloňte více hlavu postiženého a znovu dvakrát vdechněte do jeho úst. Celá sekvence dvou umělých dechů by neměla trvat déle než 10s, ideální je 5s.

4. zkontrolujte tep postiženého na krkavici (největší krční tepně). Pokud tep nahmatáte, ale postižený nezačne sám dýchat, pokračujte v umělém dýchání frekvencí jeden vdech po pěti sekundách (postupujte takto: počítejte pomalu dvacet jedna, dvacet dva, dvacet tři, na dvacet čtyři se nadechněte a na dvacet pět vdechněte do úst postiženého). Pokračujte tak dlouho, dokud nezačne postižený sám dýchat nebo se nedostaví lékařská pomoc.

5. pokud na krkavici tep nenahmatáte, připravte se k nepřímé masáži srdce.

Pokud se rozhodnete neprovádět umělé dýchání, provádějte nepřímou srdeční masáž bez přerušování s frekvencí 100-120/min.

Nepokoušejte se v jedné sekvenci o provedení umělého dýchání více jak dvakrát. Pokud se Vám nedaří do pacienta vdechnout, zkontrolujte, zda má správně zakloněnou hlavu a vyčištěnou dutinu ústní. Pokud stále nejde do pacienta vdechnout, vraťte se k nepřímé srdeční masáži a umělé dechy zkuste v příští sérii. Pokud problém s dýcháním přetrvává i po několika sériích, pokračujte již jen s nepřímou srdeční masáží.

NEPŘÍMÁ SRDEČNÍ MASAŽ

Nepřímou masáž srdce provádějte, jen pokud jste se opravdu přesvědčili, že srdce postiženého skutečně nepracuje. Je-li pulz hmatný, není srdeční masáž nutná a aplikujte pouze umělé dýchání.

1. klekněte si vedle postiženého, položte ruce na hrudní kost tak, abyste měli ramena přímo nad jeho hrudníkem. 

2. ukazovákem a prostředníkem nahmatejte tlakové místo – bod, kde se žebra připojují k hrudní kosti. Dva prsty nad tímto místem položte zápěstní hranu dlaně rovnoběžně s hrudní kostí. Přiložte na ni druhou ruku a prsty obou rukou spojte a nadzdvihněte tak, aby se tlakového místa dotýkalo jen zápěstí spodní ruky. Ruce udržujte napjaté, neohýbejte je v loktech.

3. stlačte hrudník tak, aby hrudní kost klesla asi o 4 až 5 centimetrů.

4. uvolněte tlak, aby se hrudník zdvihl, ruce ale nechte na místě.

5. stlačení opakujte patnáctkrát (počítejte jedna a dva a tři a čtyři a…

6. masáž srdce střídejte s umělým dýcháním (30x stlačit hrudník, pak následují dva vdechy). Opakujte čtyřikrát, pak zkontrolujte pulz. Jakmile nahmatáte pulz, přerušte srdeční masáž a pokračujte pouze v umělém dýchání tak dlouho, dokud se neobnoví spontánní dýchání postiženého.

Není toho zrovna málo, ale je určitě dobré znát základy první pomoci. Doufám, že je nebudete muset využít v praxi.

Sam