OBJEV POKLADU NA NÁMĚSTÍ Z KAŠPERSKÝCH HOR 

– archeologové pracující v jihočeském městečku Kašperské Hory měli důvod k radosti. Při průzkumu, který předcházel opravě zdejšího náměstí, vykopali vzácný poklad! Jde o zhruba 3500 stříbrných mincí ze 17. století. Zatím není jasná jejich přesná hodnota, protože určování jednotlivých mincí, uložených v keramickém hrnci uzavřeném dřevěnou pokličkou, bude ještě nějakou dobu trvat. Ve středověku patřily Kašperské Hory k významným obchodním městům. Tento unikátní stříbrný poklad z Kašperských Hor, nalezený při opravách zdejšího náměstí v květnu 2009 pak numismatik ing. Jiří Hána Ph.D. v klatovském muzeu několik měsíců čistil. „Nejstarší mincí je podle předběžného určení tzv. český parvus se jménem Jana Lucemburského z let 1310 - 1346, který hodnotou odpovídal jedné dvanáctině pražského groše. Naopak nemladším platidlem je pražský tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630,“ představuje nejnovější poznatky o pokladu Hána. Zdůrazňuje, že jde o mimořádně významný nález, protože mincí je totiž více než 3500!

VAMPÝŘI V ČESKU

 – archeologická lokalita Modrá u Velehradu na Moravě nedávno překvapila odborníky svým dalším tajemstvím. Objevili zde totiž hrob vampýra! Za krvelačné monstrum dávní lidé obvykle považovali své druhy, kteří „byli odlišní od ostatních, nejčastěji měli zjevnou tělesnou vadu nebo byli znetvořeni tak, že vzbuzovali odpor a hrůzu,“ vysvětluje archeolog Miroslav Vaškových ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. S takovými jedinci se pak vypořádali po svém. V případě nově objeveného „vampýra“ byla obličejová část lebky posmrtně rozdrcena klínovitým kamenem a jeho hrob zasypán balvany. Všichni se totiž děsili toho, že by mohl i po své smrti škodit.

PRAHA MÁ NEJSTARŠÍ MĚSTSKOU KNIHU!

 – v Praze se nachází nejstarší dochovaná městská kniha ve střední Evropě, tzv. Liber Vetustissimus! Památná kniha Starého Města pražského pochází z let 1310 - 1518. Většina z nás by si v ní ale příliš nepočetla, zápisy jsou totiž většinou latinské. Pečlivě ovšem zachycují všechno důležité o správě města – např. rozhodnutí městských rad, soupisy obecních příjmů a výdajů, městské a obecní dluhy… Protože je 700 let starý skvost středem zájmu historiků i badatelů, nechal Archiv hl.m. Prahy nedávno ve spolupráci se společností Tempus Libri vyrobit 22 jeho faksimilí. Sedm z nich si mohli za cenu 750 tisíc koupit vážní zájemci.

OBŘÍ PĚSTNÍ KLÍN Z PRAVĚKU

 – Čechy nejsou jen zemí oplývající mlékem či strdím, ale i pěstními klíny. Natrefit na nález, který by se svými rozměry 53 cm a 44 kg váhy řadil mezi největší v Evropě, se ale nepovede každému. „Pěstní klín se podařilo objevit při výzkumu docenta Jana Fridricha v roce 2000 v lokalitě Bečov II v Českém středohoří. Nicméně ve skutečnosti mu bude kolem tři čtvrtě milionu let,“ říká o nálezu Kateřina Semrádová, archeoložka České společnosti archeologické. Odborníci považují pěstní klíny kvůli jejich multifunkčnosti za jakési paleolitické „švýcarské“ nožíky. Tento nástroj ale nejspíš patřil do zvláštní skupiny se speciálním významem.

ZLATÝ ŠPERK

 – neobvyklý nález ohlásili před nedávnem archeologové z Opavy. Drahokamem zdobený pečetní prsten odhalil výzkum na zaniklých opavských hradbách. „Když se vyloupl z hlíny, vypadal, jako kdyby ho někdo celou dobu nosil v kapse,“ říká nadšeně objevitel prstenu, student archeologie Tomáš Vajda. Prsten je vyroben ze zlata, zasazeným drahokamem je safír. Vyrytý latinský nápis podle názoru vědců naznačuje, že klenot zřejmě patřil ženě. Pocházel z 2. poloviny 13. nebo počátku 14. století.

FIGURKA KOZLA STARÁ 7000 LET 

– zajímavý objev hlásí i pardubičtí archeologové. Při záchranných výzkumech ve vesnici Třebosice na Pardubicku zde vyhrabali figurku podobnou kozlovi. Pochází z pravěku z období cca 5 tisíc let př.n.l. a badatele překvapuje její dokonalé ztvárnění. „Přemýšleli jsme, jestli se jedná o kozla nebo o kozorožce, přírodovědci z našeho muzea nám určili, že se jedná o kozu, protože má rohy otevřené dopředu,“ vysvětluje Kristýna Cebová z Východočeského muzea v Pardubicích. 

ŽIŽKOVA KAMENNÁ KOULE 

- archeologové našli v Mlýnské strouze v Plzni kamennou kouli o průměru 0,5metru. Podle vedoucího výzkumu Jiřího Orny ze Západočeského muzea v Plzni ji vyrobili zřejmě husité při obléhání Plzně: „Kamenná koule ležela v navážkových vrstvách, které se tam dostaly na začátku 20.let 20. století.“ Sloužila jako střelivo do bombardy, obrovského děla.

OBJEV NEJSTARŠÍHO SÍDLA VÍTKOVCŮ 

– senzační objev z Prčice poblíž Příbrami hlásí odborníci z České společnosti archeologické. Našli zde totiž sídlo z konce 12. století, které podle všeho patřilo Vítkovi z Prčice (+ 1194), zakladateli rodu Vítkovců. „Když jsme odhalili řady kůlových jam po dřevěné středověké konstrukci, začínali jsme potichu doufat. Nelíčené nadšení však zavládlo v momentě, kdy se nám podařilo objevit základ rozsáhlé stavby o rozměrech minimálně 6 x 10 metrů, to už nám začínalo být skutečně jasné, že jsme nalezli původní panské sídlo prvních Vítkovců,“ popisuje Michaela Selmi Wallisová. Podle vyhrabané keramiky zanikla významná stavba nejpozději do poloviny 13. století.