HRAD FREUNDSBERK

První historické zprávy, které přinášejí o Vsetínsku listiny z let 1297 - 1308, se vztahují k samému začátku osídlování tohoto území a jsou spojeny s působením templářského řádu u nás, především jejich představeného – bratra Ekka. Zatímco ještě roku 1297 se hovoří o Vsetínsku jen jako o území při řece Bečvě, listina z roku 1308 již toto území jasně popisuje. Je v ní uvedeno městečko nazývané Setteinz s kostelem a mlýnem, hrad Freundsberg a hovoří se také o další kolonizaci v údolí kolem potoka Rokytnice. Osudy bratra Ekka, nejdříve komtura, posléze představeného celé jedné provincie jsou velice zajímavé a lze říci, že tento rytíř otiskl nesmazatelnou stopu v dějinách českých zemí. Během působení bratra Ekka v Čechách a na Moravě řád získal řadu dalších majetků. Jedním ze směrů majetkové expanze bylo Vsetínsko, kde řád získal rozsáhlé državy půdy a podílel se na kolonizaci získaného území.

V roce 1297 získal řádový představený pro Čechy, Moravu a Rakousko sídlící v Čejkovicích bratr Ekko od význačného moravského šlechtice Protivy z Doubravice rozsáhlé území v horách na Valašsku s centrem ve Vsetíně. Část získali templáři darem, část odkoupili za 250 hřiven stříbra a vybudovali tam mj. hrad Freundsberg. Je pravděpodobné, že zde měla vzniknout pátá komenda řádu. Když začalo zatýkání templářů ve Francii, Ekko pronajal toto území mocnému pánu Voku z Kravař. Povšimněme si dobře data, kdy byla významná transakce uskutečněna – 3. března 1308.  Zemský komtur Ekko však tehdy ještě vystupoval jako plnoprávný představitel svého řeholního bratrstva. Uvedeného dne vydal mocný severomoravský šlechtic z rodu Benešoviců Vok z Kravař listinu, v níž uvádí, že přijal od zemského komtura Ekka (magistři ordinis dicti domorum per Bohemiam et Morauiam) na základě svolení velmistra templářského řádu, který však byl v té době, jak je známo, již ve vězení, a rakouského vévody Friedricha Habsburského, jenž tehdy uplatňoval své nároky na vládu v zemi, do emfyteutického pronájmu na dobu 31 let za určitých podmínek městečko Vsetín s hradem Freundsberkem a celým panstvím. Po zrušení řádu zůstaly tyto majetky v držení rodu.

Místo, kde měl hrad Freundsberk stát, se pravděpodobně nacházelo mimo městečko Vsetín, což může ukazovat i to, že u nás měly hrady často jméno společné s předhradím. Bývá většinou ztotožňován se zbytky sídla na kopci Klenov. I když poloha vsetínského zámku může naznačovat možnost využití této plochy i v dobách dřívějších a onen Freundsberk mohl stát na jeho místě nebo spíše v parku na hraně svahu k řece Bečvě. Většina nepřímých důkazů však ukazuje právě na výše zmíněný Klenov.

Klenov tvoří výraznou dominantu nad údolím potoka Bystřice. Skalnatému bloku na vrcholu se říká „Zámčisko“ /678 m.n.m./, a nejvyššímu bodu, výraznému pískovcovému suku na vrcholu „Havránka“. Právě zde měl stát templářský hrad či spíše hrádek – Freundsberk (Přátelská hora). Na něj poukazuje a jeho skutečnost potvrzuje jediná listina z roku 1308, v níž Vok z Kravař přijímá od templářského (? velko) preceptora pro Čechy, Moravu i Rakousy Ekka na 31 let město Vsetín (Setteinz) s hradem Freundsberkem podle emfyteutického (zákupního) práva s tím, že řádu zůstává mj. i polovina z vytěžených či nalezených nerostů . . ., což by mohl být i jeden z důvodů, proč zde hrad či spíše skalní strážní hrádek, stál. A co vlastně zde bylo zjištěno a nalezeno? Podle zpráv p. L. Baletky: „Stavitelé využili skalisko zvané později „Komín“ k vybudování přístřeší. Do skály vysekali kapsy pro trámy, které jsou dodnes patrné. Podobu objektu nelze zjistit, pouze předpokládat, neboť po roce 1800 se část skaliska zřítila do údolí. V prostoru hrádku bylo nalezeny hrnce, mísy, džbány, poháry, kovové hřebíky nebo železné hroty šipek do samostřílu. Je zajímavé, že jedna z šipek byla na Zámčisku nalezena ve svislé skalní štěrbině, kde uvízla před 600 lety. Polohu šipky lze považovat za svědectví násilného ukončení existence tohoto sídla, při němž bylo dobyto a vypáleno. Keramiku lze datovat nejspíše do první poloviny 14. století."

Hřeben kopce vrcholící 6 m vysokým, pískovcovým bradlem byl příhodným místem pro založení hradu. Horní plochu 11x7 m přisekali pro ukotvení srubové, zřejmě věžovité budovy, která byla hlavní obrannou a obytnou stavbou. Zjišťovací výzkum v tomto místě doložil zuhelnatělé dřevo a přepálenou mazanici, dřevo bylo použito i na další neidentifikovatelná stavení, k ohrazení oválného horního hradu a přihrazení vstupního předhradí. Podrobným povrchovým průzkumem se nepodařilo zjistit stopy po nějaké fortifikaci – valu či příkopu, nepatrné náznaky lze snad sledovat na západní straně ve směru přístupového hřebene. Zajímavým poznatkem je zjištění, že lokalita nebyla nijak výrazněji chráněna ze západní, nejsnáze přístupové strany, z ostatních stran byla chráněna příkrými srázy. Právě ze západní strany se předpokládá i přístupová cesta. Více se už zřejmě o historii a podobě hrádku v dnešní době nedovíme. 

DOBRODRUZI NAŠLI V PODZEMÍ KLENOVA POKLAD NEDOZÍRNÉ CENY 

A tak i u nás dodnes žijí pověsti o ukrytých templářských pokladech, které nedají spát nejednomu současnému hledači pokladů. Možná se nachází někde na Vsetínsku, které templáři pod vedením Ekka z Čejkovic pomáhali osidlovat, a kam by se nejspíš bývali uchýlili, kdyby činnost řádu nebyla ukončena. Mluví se hlavně o vrchu Klenov, kde stával dnes už zmizelý templářský hrad, o němž není mnoho informací, a byl tedy zřejmě velmi dobře „utajen“. A jednou by se mohla objevit třeba zrovna taková to zpráva:

„Bájný Klenov konečně vydal své tajemství. V podzemních chodbách totiž vsetínští dobrodruzi nalezli pozůstatky zřejmě zbojnických pokladů. Odborníci po prvním průzkumu však usuzují spíše na ukryté cennosti zakladatelů hradu, který zde kdysi stával – templářů. Parta zanícených dobrodruhů totiž náhodně nalezla vchod do zatím neznámých sklepů starého hradu. Po několika hodinách bloudění spletitým labyrintem chodeb, nakonec vylezli na denní světlo několik metrů ode dna vypuštěné přehrady Bystřička. Do klenovského podzemí tuto partu zavedlo množství tajuplných pověstí, které se po nějaké době v podzemí proměnily ve skutečnost. Jejich baterky objevily cennosti nevídané hodnoty – jsou to např. obětní mísy a poháry, relikviáře z období mezi 12. – 13. stoletím, vše ze zlata. Některé kusy jsou navíc zdobeny drahými kameny a jemnými rytinami. V přilehlých chodbách podzemního labyrintu se skrývají nejenom cennosti určené k církevním obřadům, ale i předměty denní potřeby či zajímavé písemnosti nedozírného významu. Nečekaným objevem je i vyústění chodby na dně přehrady, což mělo potvrzovat domněnku, že přehrada nebyla vystavěna kvůli zadržení velké vody. Členové valašské zednářské lóže totiž chtěli zabránit přístupu do sakrálních prostor templářských rytířů, neboť se Klenov začínal stávat oblíbeným výletním místem.“ 

Co myslíte, je ještě v 21. století možný takový objev, o jakém je zmínka ve smyšleném příběhu na závěr?